Bylo časné zimní ráno, plné mrazu.
Na každé větvičce a stéble se usadila námraza v podobě drobných jehliček, takže každá ta rostlina se náhle proměnila v malé výtvarné dílo.
Na jabloni se několik kosů uvážlivě pustilo do zmrzlých zbylých jablek, aby se po dlouhé noci nasnídalo.
Každý zvuk se nesl daleko, všude byl klid.
Přes pole přeletělo mohutné káně a usadilo se na vysokém stromě na kraji parku.
Čtyřbarevná kočka z krajního domku plíživě sledovala mého loudajícího se psa na naší ranní procházce. Ode mě se nechala pohladit, na něj udělala kočičí hřbet, aby si moc nedovoloval.
Svět byl tichý, klidný a krásný a nebylo kam spěchat, ani co řešit.
on 1.1.2017
with
Žádné komentáře
